Voda pro modro-zelenou infrastrukturu ... webinář
Asi už se dnes všichni shodnou na tom, že je třeba bojovat proti tepelným ostrovům ve městech, protože mohou v blízké budoucnosti učinit města v letních dnech neobyvatelná.
Asi už se dnes všichni shodnou na tom, že je třeba bojovat proti tepelným ostrovům ve městech, protože mohou v blízké budoucnosti učinit města v letních dnech neobyvatelná.
Modrozelená infrastruktura usiluje o zlepšení mikroklimatu a efektivní hospodaření s dešťovou vodou ve městech. Cílem je především zmírnění efektu tzv. městských tepelných ostrovů.
Nedávno byla vydaná Metodika pro hospodařeni s dešťovou vodou ve vazbě na zelenou infrastrukturu. Je to povedená publikace s řadou inspirativních námětů a s dokumentací několika realizovaných akcí.
Globální změna klimatu společně s urbanizací a zhušťováním měst se dotýká prakticky všech obyvatel a ekosystémů planety. Modrozelená infrastruktura může mít zásadní vliv na adaptaci městského prostředí a zároveň působit mitigačním efektem.
Jedním z prvků MZI jsou zelené (vegetační) střechy. Zelené střechy jsou způsob, jak nahradit nepropustné povrchy střech za propustný povrch s dalšími benefity. Ve větších městech tvoří střechy budov až 50 % nepropustných ploch, proto se jeví zelené střechy jako účinné řešení pro vytváření udržitelných a odolných měst.
Dešťová voda může po minimální úpravě nahradit v řadě případů vodu pitnou (užitková voda na splachování záchodů, úklid, mytí vozidel), v případě závlahy je pak dokonce i vhodnější než pitná.
Projekty zaměřené na udržitelnost měst po stránce životního prostředí se snaží minimalizovat odtok srážkových i odpadních vod z měst a maximálně je využít na zlepšení mikroklimatu prostřednictvím působení zeleně. Ozeleněním měst by se měl eliminovat předpokládaný nárůst teplot vyplývající z prognózovaných změn klimatu.
Modro-zelená infrastruktura (MZI) řeší vodu, zeleň, a tedy i klima jako jeden celek. Vedle vlivu na klima má pak MZI celou řadu dalších dopadů, např. na kvalitu vody v tocích.
V České republice se denně zastaví 14 ha pozemků, což znamená, že většinou se odstraní zeleň a plocha nějakým způsobem alespoň částečně znepropustní. Všechny následky, méně zeleně, větší povrchový
Vývoj v oblasti sanitace jde v duchu „udržitelných“ vizí (cities of future, circular economy), což konkrétně znamená recyklaci zdrojů co nejblíže jejich použití. V případě sanitací je jedním z možných způsobů, jak tyto vize naplnit.
Tlak na úsporu vody a snižování spotřeby energií (např. i pro ohřev vody) vytvořil prostředí pro uplatnění nových technologií, které v duchu zákona o odpadech minimalizují nároky na další nové zdroje.
Srážkové vody, tedy tzv. dešťovku, lidé v domech využívali odjakživa. Nejčastější asi bylo její využití na zálivku (dešťovka nezasoluje půdy a je i optimální z hlediska potřeby rostlin), na praní (umožňuje úsporu pracích prášků) a dále jako užitkovou vodu, např. na mytí vozidel.